O Nové Stráži
Na samé východní hranici pomalu se rozpínajícího lidského království, v široké dolině líné řeky Hrávy leží město Nová Stráž. Založené bylo před asi 60 lety na pokyn bývalého krále Roberta I jako základna pro další osidlování této oblasti a záchytný obranný bod v případě útoku z východu.
Kraj kolem v sobě snoubí nebezpečí neprobádané divočiny, obývané divokou zvěří, netvory či skřetími kmeny, ale i příslib svobodného pohraničí, kde země může patřit tomu, kdo si ji přisvojí jako vlastní, a nezáleží na tom, čím byl v civilizovanějších částech světa. Na ruinách chrámů starých civilizací tu vyrůstají nově sroubené vesnické domky, pod korunami staletých javorů se zelenají sady jabloní a švestek.
Během času vzniklo v okolí města několik osad, dvě nejbližší z nich jsou hobití Vysoké Sady na úbočí kopců východně za městem a na západním břeh řeky pak osada Luhy, kde žijí především rybáři a lidé hledající si obživu v blízkých blatech. Směrem k jihu se totiž Hráva postupně začíná ztrácet, přechází v lužní lesy a po pár desítkách mil se přeměňuje ve smrdutou bažinu, v níž už nejeden troufalý dobrodruh našel svůj hořký konec a hejna komárů jsou ten nejmenší problém.
Směrem na západ se tyčí Strážská pahorkatina, kopce pokryté nebezpečným hvozdem, v němž se ukrývají pískovcová skaliska, doupata mnoha nestvůr a stará sídliště původních obyvatel. Cestu skrz ně, jedinou spojnici s civilizací, střeží pevnůstka Mruč s nepočetnou posádkou vojáků, kteří provedli něco nemoudrého a za trest byli odveleni sem na okraj mapy.
Severně, proti proudu Hrávy, se rozléhá blátivý labyrint slepých ramen, křovisek a vrbových hájků. Místo, kde lze stejně tak dobře najít vzácné byliny, jako narazit na tábor pašeráků ukrytý v malém údolíčku.
A nakonec východně začínají hned za řekou mírné kopce, porostlé šípky, trnkami, ale i nově vysazenými ovocnými stromy. Krajina na pohled přívětivá, která se však zvedá do podhůří porostlého prastarými hvozdy, za nímž leží skutečná, nebezpečná divočina obývaná skřety a jinými divokými pronárody.
Proti těm je město chráněno řekou tvořící přirozený vodní příkop a dřevěnými hradbami. V jejich nitru se mimo měšťanských domů, dílen a obchodů skrývají také tři náměstí, radnice, mlýn, dva chrámy a tři hospody.
Významná místa
Hostinec U zvonu
Slušný měšťanský hostinec na Chrámovém náměstí, kde je možné občas potkat i bohatší obyvatele města. Místní vyhlášená kuchyně a dobře vychlazený jablečňák sem spolehlivě táhnou měšťany, kteří si mohou dovolit kvalitu, a čisté a prostorné pokoje zase mnoho přijíždějících kupců.
Krčma U Zapomenutých škorní
Tahle hospoda v ulici spojující dvě největší náměstí je místem prosté veselé zábavy a dostupného noclehu pro všechny, kdo do města zavítají. V dvoupatrovém šenku teče pivo proudem, vypráví se příběhy z cest, smích zní plně a upřímně a když hraje hudba, tančí se na zemi i na stolech. Je to ideální místo, kde může dobrodruh najít dobře placenou práci nebo naopak pohodlný odpočinek po výpravě do divočiny. Podnik vede překvapivě mlčenlivý trpaslík Urn, vnuk Drungův, který dřevo do kamen štípe velkým trpasličím mečem, protože prý o žádné sekeře nechce nic slyšet.
Putyka U Lepkavé sesle
Špinavá špeluňka, jež je útočištěm velké části nekalých živlů ve městě. Vede ji půlelfka Nilza Naruč, které někteří přezdívají „Jedovatý jazyk.“ Je až s podivem, kolik takových lidí shledává, že se další den probouzejí s ukrutnou kocovinou a čerstvými modřinami i přesto, že měli jediný korbel vodnatého piva, které Nilza čepuje.
Chrám ochránců
Největší svatostánek ve městě, který se nachází uprostřed Chrámového náměstí. Jsou zde svatyně bohyně civilizace Eratis, Pelora, boha slunce a zemědělství, Moradina, patrona řemeslníků a tvorby, a Korda, boha síly a bouří. Je však známo, že až na výjimku několika temných božstev, zde místní kněží uvítají vyznavače snad všech náboženství a za odpovídající cenu poskytnou své léčitelské služby.
Chrám přírody
U severních hradeb stojí kostel menší, za to však s velikou zahradou, který je zasvěcený Meloře, bohyni divočiny, a hlavnímu bohu elfů, Corellonovi. Ačkoliv zdejší kněží nevynikají takovými léčitelskými schopnostmi jako ve větším chrámu, svými znalostmi okolní divočiny a přírodních zákonů je převyšují.
Svatyně přírodní magie, „Olanin háj“
Severozápadně od města, na úpatí Strážské pahorkatiny, na ruinách z doby staré říše vznikla svatyně přírodní magie, původně pod správou Olany Bahnice. Místo nyní spravují víly ze Soumračného dvora, které udržují uzavřenou trhlinu do sféry Propasti v ruinách pod svatyní.
Hrad Mruč
Pevnost na východní straně Strážské pahorkatiny, vystavěná k ochraně královské cesty, která shlíží do kraje směrem k Nové Stráži. Do hradu vede tajná chodba z ruiny staré svatyně na vedlejším kopci a po řádění mága Kasadora má poničený vrcholek věže. Pod pevností je malé podhradí s několika chalupami, jednou krčmou, kostelíkem a hřbitovem. Pánem na Mruči je Šťepán Otyrský.
Další známé osoby a místa
Matyldino braťkářství
Obchůdek pod podloubím na Chrámovém náměstí, ve kterém je možné pořídit snad veškeré vybavení, po němž srdce dobrodruhovo touží. Od cestovních zásob a pochodní až po trofeje z nebezpečných netvorů, exotické koření nebo pacičku pro štěstí. Jak už název napovídá, vede ho lidská slečna Matylda, podnikavá zrzka s červenými mašlemi ve vlasech.
Lucie Křemenová
Bývalá jmenovaná královská správkyně, která byla pověřena dohledem a péčí nad Novou Stráží. Věk jí už ohnul záda a při chůzi po městských ulicích, kdy si pečlivě všímá všeho, co se v jejím městě děje, ji tak doprovází charakteristické ťukání hole. Množství úkolů jí v obličeji zanechalo mnoho vrásek, přesto se na každého, koho potká, vlídně usměje. Nyní má ve správě ves Háje severovýchodně od Nové Stráže.
Julius Jilm
Místní velitel stráží známý pro své rázné a přísné jednání. Je to snad jediný skutečný voják ve městě, který s poloamatérskou městskou stráží dokáže ve městě překvapivě dobře udržovat pořádek a bezpečí.
Elion Karamala
Starý elfský řemeslník a řezbář. Člen městské rady a jeden z prvních osadníků, který zažil zakládání Nové stráže. Je znám svou láskou k čaji a svou precizní prací se dřevem.
Hemdol Borovan
Vrchní kněz Moradina v Nové stráži a představený Chrámu ochránců. Jako člen rady města se snaží vést ostatní s moudrostí získanou léty. Každý, kdo si k němu přijde pro radu, nějakou dostane, byť třeba ne hned a ne vždy se mu zamlouvá.
Beon Tymo
Hlavní a v podstatě i jediný městský kouzelník, který sídlí ve věži jihovýchodně od města. Příliš nezapadá do klasického kouzelnického stereotypu; je mu sotva čtyřicet a jedná přímo a bez přetvářky. Jistá družina dobrodruhů se těší jeho přízni, protože ho pomohli zbavit nařčení z vraždy a zároveň i soka, který také usiloval o místo městského kouzelníka.
Jeremiáš Eštěštěk
Gnómí vynálezce a alchymista známý pro svou potrhlou a vznětlivou povahu. Byl vykázán z města, a tak si vybudoval svou laboratoř v kopcích východně od města, kde jeho třaskaviny snad nikomu neublíží. Ve své dílně se zabývá vším od jedů a hořlavin až po umělé končetiny a zoufale touží po dobrovolných testovacích subjektech. S dobrodruhy však nevychází dobře, neboť mu neprojevují patřičný respekt a jedni mu prý dokonce vyrazili dveře a vyhrožovali.
Olana Bahnice
Několik mil severozápadně od města, v malém a zatuchlém údolíčku žila babice Olana Bahnice. Nešťastná děvčata za ní chodí pro lektvary lásky, neopatrné dívky pro vratič, ty zklamané zase pro kletbu na záletného milence. Moudří ale vědí, že její moc je mnohem větší, za její kouzla se však platí mnohem dražšími a nebezpečnějšími platidly, než je zlato. Když požádala družinu o pomoc proti víle Mogbeagh, družina se obrátila proti ní, porazila ji a jako vězně předala vílímu Soumračnému dvoru.
Lipan Drtič
Hobití dobrodruh v důchodu, jehož hrdinské činy jsou v Nové Stráži stále v živé paměti. Poté, co splnil svou posvátnou přísahu, pověsil válečné kladivo na hřebík, usadil se ve Vysokých Sadech a začal žít daleko klidnějším životem. Družině jeho zkušené rady přišly vhod, když se chystala na draka v bažinách.
Belen Otyrský, syn pána z Mruče
Syn hradního pána pevnosti Mruč ve Strážské pahorkatině. Jeden z mála skutečných šlechticů v okolí a školený šermíř, kterého občas místní zahlédnou, jak uhání na rychlém koni krajem na vyjížďce či honu. Zahynul při souboji s družinou poté, co unesl Adrianu a spolčil se s temným mágem Kasadorem.
Adriana z Konce říše
Přestože by to z jejího přátelského a srdečného chování nemuselo být vůbec poznat, její vytříbené způsoby a vysoké vzdělání dávají napovídat, že tato éterická dívka není jen další měšťankou, ale mladou šlechtickou dcerou z Konce říše, panství na severozápad od Strážské pahorkatiny. Po její babičce, Serafině de Presine, jí v žilách koluje krev obyvatel sféry vzduchu. V Nové Stráži, kam nedávno dorazila, se velmi zajímá o možnosti aplikace moderních technologických postupů v zemědělství a řemeslech. S dobrodruhy má velmi dobré vztahy, protože jí pomohli získat pera legendárního tvora ze sféry vzduchu a také ji zachránili po únosu Belenem.
Štěpán Otyrský, pán z Mruče
Starý šlechtic a hradní pán, z pevnosti strážící královskou cestu přes Strážskou pahorkatinu. Družina mu zachránila život, když se jeho vlastní syn Belen spojil s mágem Kasadorem a chtěl jeho krev použít jako zdroj moci pro temný rituál.
Kas’Ran Arimel
Mnoho obyvatel osady Luhy se vydává za obživou do bažin, ale jen málo z nich se odvažuje hlouběji, kde se vyskytují nebezpečnější tvorové a stezky jsou zrádnější. Jednou z nich je měděná drakorozená Kas’Ran, kterou někteří označují za bláznivou, jiní jen za neodbytně zvědavou, díky své znalosti prostředí však už nejedné družině dobrodruhů posloužila v močálech jako spolehlivý průvodce.
Pašeráci
Město na kraji civilizace s tak slabou vojenskou posádkou, jako je Nová Stráž, je samozřejmě lákavým místem pro mnoho nekalých živlů. Jednou z nejvlivnějších skupin ve městě jsou pašeráci, kteří na čepici nosí černá pírka, říká se o nich, že dokáží Stráži pod nosem pronést z a do města dostat prakticky cokoliv, a stále unikají spravedlnosti.
Král Venator II. Maharenský
Ochránce říše, Pán první a druhé země, Mírotvůrce z Eishelly, Přítel elfů, Zhouba Sciurie. Vládce království Maharenského, který přicestoval do Nové Stráže, aby poznal své državy. Za jejich činy pasoval dobrodruhy do rytířského stavu.
Mogbeagh
Víla ze Soumračného dvora, Noční můra, průzkumnice vyslaná královnou Temnoty, aby v ruinách Dol Anoru pátrála po informacích o prastarém zle, které přichází a ohrožuje všechny sféry. I přes její temný původ se spojila s družinou a za zneškodnění Olany jim slíbila pomoc Soumračného dvora a spojenectví proti prastarému zlu.
Minir z Jaloví
Pán Mirnir z Jaloví, původem nižší šlechtic, druhý syn pána z Jaloví, jehož panství je na severovýchodním okraji říše, je novým královský správcem Nové Stráže. Je to extrémně charismatický a vysoce vzdělaný půlelf, který se okamžitě po příjezdu pustil pilně do práce, a město se pod jeho správou rychle rozrůstá.
Družina Medailonu
Druhá nejznámější skupina dobrodruhů v Nové Stráži, s nimiž se dobrodruzi už nějaký čas potkávají u nabídek práce. Elfí princezna Míriel z této družiny stanula po boku Rytířů Strážců proti zřícímu Mirtazexenovi, prošla s nimi Temnými říšemi, a protože její přátele osvobodili zpod kletby nočních můr, slíbila jim s celou družinou pomoci, až to budou potřebovat. (Více o Družině Medailonu se můžete dočíst v Medailoncích povolání.)